Otec a syn Adalbert Lanna žili a podnikali ve dvou odlišných obdobích. První etapu do březnové revoluce roku 1848 charakterizoval pozvolný rozklad tradičních, zejm. cechovních forem výroby a velice pomalé a jen dílčí pronikání nových postupů do nezemědělské produkce. Kapitalizace peněžních prostředků v průmyslové výrobě, dopravě, obchodu či bankovnictví byla stále ojedinělým jevem. Většina příslušníků majetnějších vrstev z řad měšťanstva ukládala větší finanční obnosy do půdy hlavně formou nákupu zadlužených deskových velkostatků a vůbec se snažila ekonomickou činností i životním stylem napodobit šlechtu, většinou zachovávající konzervativní postoj. A. Lanna starší tvořil právě onu podnikatelskou výjimku.

Adalbert Lanna starší tvořil v konzervativním porevolučním období výjimku

V polovině 19. století se prosadil v průmyslovém podnikání, v těžbě grafitu, uhlí a hutnictví železa, dopravě a v domácím i mezinárodním obchodě. Poslední léta plodného života prožil již v době, která v hospodářské sféře rychle doháněla vše, co bylo v předbřeznovém období do roku 1848 zmeškáno. Jeho syn A. Lanna mladší naplno zhodnotil rodinné a bankovní finanční zdroje, stejně jako podnikatelské zkušeností. Využil nové možnosti akciového soustřeďování kapitálu a se svými společníky se dokázal pustit do finančně náročných podnikatelských projektů, především do železničního podnikání a budování veřejných vodních staveb, které subvencovalo království České a habsburská říše.

Konec krásných časů

Třetí v generaci JUDr. Adalbert Franz svobodný pán Lanna (1867-1922) byl již více právníkem a ministerským úředníkem než podnikatelem. U něho se tak naplnilo do značné míry známé schéma klasického biogramu podnikatelských rodin nejen v Čechách a Rakousku 19. století: otec zakladatel firmy projevil neobyčejný podnikatelský instinkt a využil všech „výzev doby“ k zbohatnutí. Založil a rozšířil podniky, vydělal velké peníze, které ve druhé generaci sloužily už nejen k další akumulaci a reprodukci kapitálu, ale také k tezauraci do půdy a nemovitostí a nákupu uměleckých předmětů, aby ve třetí generaci byly tyto prostředky užívány již jen rentiérsky, bez užší vazby k místu a mimo prostředí, kde byly vytvořeny.

Tento efekt, nazývaný podle románu Thomase Manna „buddenbrookovský“, a další osudové události v podobě válečných konfliktů, politických a státoprávních převratů či záměrného rozbití vlastnických vztahů mohou, jak se ukázalo, zapříčit i úplnou zkázu bývalého bohatství, včetně odprodeje zavedené firmy a rodinného majetku. V neposlední řadě také ztrátu historické paměti. Nacionalizace střední Evropy pracovala proti rodinnému étosu Lannů, protože v soukromém, a i ve veřejném životě se necítili být ani Čechy ani Němci, nýbrž Rakušany, kteří pocházeli z království Českého, k svému podnikání využívali celý trh habsburské monarchie a ve svých aktivitách nikdy nepropadli nacionálním emocím.