Největší Vltavský přístav v industriálním prostředí Prahy

Přístavní bazén největšího pražského ochranného a obchodní přístavu byl vyhloubený mimo přírodní řečiště Vltavy firmou Lanna letech 1892–1893. Vodní plocha měřila 84 560 m2, objem vytěžené zeminy přesáhl půl milionu m3. Přístav poskytoval místo pro 150 až 170 největších labských lodí, byl vybaven lodním výtahem k jejich opravám a prohlídkám. Bezprostředně bylo přistoupeno k přestavbě na přístav obchodní, vznikala skladiště a překladiště vybavená zdvihacími zařízeními. Pozdější budova celnice a dům přístavního dozorství s polovalbovými střechami s vikýři, věžičkami a v kombinaci režně a bíle zděných částí na soklech kyklopského zdiva byly, stejně jako objekty vzniklé v návaznosti na připojení železniční vlečky a stavbu seřaďovacího nádraží, vystavěny 1906 v secesním stylu podle projektu architekta Františka Sandera (1861–1932).

S přeložkou koryta Vltavy v letech 1926–1928 vznikl na kose přístavu navazující funkcionalisticky pojatý areál Veřejných skladišť, dílo architekta Františka Bartoše (1894–1949). V 90. letech 20. století přístav přestal sloužit lodní dopravě a 2005 byly vytrhány i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží. Následně prošel v rámci realizace developerských projektů Prague Marina a skupiny Lighthouse rozsáhlou přestavbou na obytný a polyfunkční areál se zachováním úlohy ochranného vltavského přístavu.

Bližší informace o vodních stavbách firmy Lanna naleznete ZDE

Holešovické dílny z přístavního mola s libeňským mostem. BAUER, Zdeněk. Stavební stroje firmy Lanna, 2005.
Vjezd do největšího pražského přístavu s přístavní kosou po levé straně. Foto NEBE.
Secesní budova celní expozitury z roku 1906 jejíž autorem je František Sander. Foto NEBE.
Developerský projekt Prague Marina v přístavu. Foto NEBE.
nahoru