Velkolepá pila na mlýnský pohon, která zpracovávala dřevo z jihočeských lesů knížete Schwarzenberga a hrabě Buquoye

V průmyslový areál se proměnily prostory bývalé soukenické valchy a další pozemky na vltavském rameni v Litvínovicích u Českých Budějovic, které 1837 koupil Adelbert Lanna pro stavbu objektů pily, sušárny a 1841 továrny na parkety. Provozy zvyšovaly přidanou hodnotu obchodu se dřevem a jeho transportu. Pásové pily, poháněné dvěma vodními turbínami, ročně rozřezaly v průměru 12 000 kmenů, 160 dělníků vyrobilo za rok 35 000 – 40 000 kusů ozdobných dubových parket dodávaných do Vídně, Lince i na zámek Hluboká. Po požáru 1858 vznikly nové objekty pily, výroba parket se následně přesunula do Prahy. V roce 1915 byl soubor u Litvínovic prodán firmě Antonína Stechera (1863–1927), který je přebudoval na mlýn a továrnu na poživatiny.

Severní pohled na objekt bývalé pily v Litvínovicích. Foto NEBE.
Historický snímek pily v Litvínovicích. T. Žákavec, 1936.
Areál dnešního mlýna. Foto NEBE.
Detail objektu bývalé pily s rybím přechodem. Foto NEBE.
nahoru