Příchod rodu do Českých Budějovic a počátek tradice loďmistrů
Příchod rodiny Lanna od Traunsee k Vltavě
Kolem roku 1700 se příslušníci rodu Lannů v pramenech vyskytují jako zaměstnanci solního úřadu a jsou v matrikách zapsáni buď jako Lanner, Lahner či Lähner. Jakob Lahner, narozen roku 1700, se později stal budějovickým měšťanem, když si vzal dceru budějovického správce solního úřadu Adama Haaseho. Jakobův mladší bratr Simon se stal loďmistrem císařské solní přepravy. Zemřel 31. prosince 1755 v loděnici ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. Druhým císařsko-královským loďmistrem v rodě Lannů se stal nejmladší z bratrů Andreas (Ondřej), který se po smrti bratra Simona přestěhoval do loděnice ve Čtyřech Dvorech a vedl tento úřad až do své smrti 4. května 1771. Po něm v loďmistrovské tradici Lannů pokračoval Ondřejův syn Thomas (Tomáš). Loďmistr Thomas Lanna zemřel 30. června 1797 a na jeho místo nastoupil pětadvacetiletý syn Thaddäus (Tadeáš). V roce 1818 si od hlubocké vrchnosti pronajal dopravu soli. Oženil se s Terezií, rozenou Masákovou (1772-1832) a měli spolu sedm dětí. Zemřel předčasně v roce 1828.
Zakladatel a selfmademan
Nejstarší syn Thaddäuse Lanny – Adalbert (Vojtěch) Lanna – se narodil v loděnici ve Čtyřech Dvorech 23. dubna 1805. Dětství prožil mezi lodníky, kteří přepravovali sůl, a tesaři, kteří stavěli lodě. Nejdříve navštěvoval početní školu a posléze piaristické gymnázium v Budějovicích. V roce 1820 se na lodi s bečkami soli dopravil do Prahy a nastoupil na stavovské polytechnické učiliště, které musel po dvou letech kvůli sporu s profesorem Františkem Josefem Gerstnerem (1756–1832) opustit. Otec ho vzal do učení a ve dvaceti letech se A. Lanna starší vyučil kormidelníkem, stavbě lodí a pronikl do vltavského obchodu.
Osobně se účastnil dálkových plaveb do Hamburgu, aby v německých městech navázal užitečné obchodní kontakty. Po smrti otce 1828 přebral celý lodní provoz a také starost o matku a čtyři nedospělé sourozence. Dne 29. dubna 1829 byl A. Lanna ředitelstvím schwarzenberského panství jmenován loďmistrem a byl mu ponechán v pachtu vltavský solný obchod. Vedle tradičních rodinných aktivit se pustil do rozsáhlého podnikání ve vlastní režii. A. Lanna starší se dvakrát oženil. S první manželkou Terezií Peithnerovou (1803–1833), která krátce po svatbě zemřela, děti neměli. Do několika měsíců se oženil s její mladší sestrou Josefinou (1811-1893), s níž měl dvě děti, Adalberta (1836–1909) a Filipinu (1848–1918). A. Lanna starší zemřel 15. ledna 1866 na selhání srdce, pochován byl v Praze, nejprve v pronajímaném hrobě a později v rodinné hrobce.
Adalbert svobodný pán Lanna
Na místo zakladatele do čela firmy Lanna, která od 40. let 19. století rozšířila podnikatelské aktivity hlavně do Prahy a kladenského uhelného revíru, nastoupil Adalbert (Vojtěch) Lanna mladší. Narodil se 29. května 1836 v loděnici Čtyři Dvory u Českých Budějovic. Na školní léta v Českých Budějovicích navázal 1851 studiem na obchodní akademii v Lipsku, ale stejně jako otec získal nejlepší přípravu výkonem nejrůznějších profesí ve firmě a četnými studijními cestami do zahraničí. Během následujících čtyř let se naučil řídit loď, byl dělníkem v továrně, horníkem, hutníkem, pracoval jako skladník, účetní, pokladník a vyzkoušel si také roli dílovedoucího. V roce 1858 byl tehdy dvaadvacetiletý Lanna mladší jmenován tichým společníkem firmy s podpisovým právem. Pokračoval v železničním a stavebním podnikání, podařilo se mu naplnit sen otce na dobudování železniční sítě spojující Vídeň s Prahou přes České Budějovice, a hlavně realizovat rozsáhlý projekt splavnění Vltavy a Labe. Nejvíce slávy a uznání získal jako sběratel umění, mecenáš a zakladatel uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Oženil se s Franciskou von Bene (1842-1929), s níž měl dvě dcery a syna Adalberta Franze (1867–1922). A. Lanna mladší zemřel dne 31. prosince 1909 v jihotyrolském Meranu. Pohřben byl v lannovském mauzoleu na Olšanských hřbitovech v Praze.
Nobilitace
Ještě na sklonku života se Adalbertu Lannovi staršímu dostalo vyznamenání Řádu železné koruny III. třídy, uvádějící jej a jeho rodinu do šlechtického stavu. Řád již po smrti otce převzal A. Lanna mladší a na jeho základě byl povýšen 1868 do rytířského stavu. Symbolem na erbu rodu Lanna se stalo zlaté okřídlené veslo svisle listem dolů postavené v modrém štítě. V červnu 1877 byl A. Lannovi propůjčen Řád Františka Josefa, 1891 byl jmenován členem Panské sněmovny Říšské rady a u příležitosti 100. výročí Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách mu byl udělen 1896 Řád železné koruny II. třídy. V září 1907 jej císař František Josef I. povýšil do stavu svobodných pánů, baronů.
Rodový erb Lanna – zlaté okřídlené veslo postavené v modrém štítě, nad kterým spočívá koruna svobodných pánů
Poslední z rodu Lannů po meči
Syn A. Lanny mladšího JUDr. Adalbert Franz Freiherr von Lanna se odstěhoval ještě před vypuknutím první světové války z Prahy do Mnichova a v roce 1920 prodal stavební firmu Lanna bance Bohemia s tím, že nadále ponese stejné jméno. Jeho jediná dcera Marie Huberta (1911—1933) zemřela bezdětná. S dcerou Adalberta Lanny mladšího Františkou Josefínou se oženil Oswald Freiherr von Trauttenberg. Tradici podnikatelské rodiny Lannů tak dnes nese rodina Trauttenbergů, která žije ve Vídni a v Gmundenu pod Trauensteinem v Horním Rakousku.
Kalendárium dějin
1829
Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...
Encyklopedie České Budějovice
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 69 cm
Průtok: 113 m³/s
Teplota: 8.2 °C
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 69 cm
Průtok: 113 m³/s
Teplota: 8.2 °C