Loďmistr, pantáta, akcionář, uhlobaron a velkopodnikatel
Lannové a rodné město
Adalbert (Vojtěch) Lanna starší se zviditelnil v hospodářském a veřejném životě v rodných Českých Budějovicích a na česko-rakouském pomezí již v polovině 20. let 19. století. Během jediného desetiletí se z pozice plavce a císařského loďmistra prosadil v říční dopravě, obchodu se dřevem, solí, grafitem, byl akcionářem a provozovatelem koněspřežní železnice, stál u počátků horního a hutního průmyslu. Stal se váženým podnikatelem, pojilo ho přátelství s významnými osobnostmi, získal přízeň obchodních partnerů i zástupců státu. Revoluční rok 1848 zde prožil aktivně jako velitel národní gardy, od roku 1850 byl také prvním a dlouholetým prezidentem budějovické obchodní a živnostenské komory a rovněž i majitelem honosných domů v blízkosti Dlouhého mostu a objetu U Zelené ratolesti.
Byl velkým budějovickým mecenášem, jenž finančně podpořil zřízení zdejší obchodní akademie, reálky, sirotčince, plavecké školy a společně s bratrem Janem i hudební školy. Spolu s budějovickým starostou a pozdějším poslancem Českého zemského sněmu Františkem Josefem Klavíkem (1798–1878) založil v roce 1858 v Budějovicích spořitelnu (čtvrtou v Čechách) za účelem soustřeďování drobného řemeslnického a kupeckého kapitálu a jeho využití v drobném podnikání. Finančně podporoval v roce 1849 založenou obchodní školu. Po návštěvě císaře Ferdinanda V. v Českých Budějovic, z které se uchoval obraz slavnostního obelisku a zdravice lannových plavců u Dlouhého mostu, byl A. Lanna vyznamenán zlatou rakouskou medailí za občanské zásluhy, jako ocenění jeho podílu na splavnění řeky Vltavy.
Slavnostní obelisk lannových plavců v Českých Budějovicích, který nechal Lanna postavit v rámci návštěvy 1835 císaře Ferdinanda V.
Z rodného města do pražského paláce v ulici U Hybernů se rodina A. Lanny přestěhovala 1857 s tím, že většina podnikatelských zájmů v té době byla již vázaná na Prahu, Kladno a širší půdorys českých zemí či habsburské monarchie. Objekty, provozy a aktivity v Českých Budějovicích a na horních tocích řek ovšem byly zachovány, a to i po úmrtí A. Lanny staršího v roce 1866. Lanna mladší se stal aktérem otcem vysněné výstavby železnice spojující Vídeň s Prahou přes České Budějovice. Záznamy deníku A. Lanny mladšího o četných darech a finanční podpoře potvrzují silné osobní vazby k městu a regionu, přátelům a obchodním partnerům. Krátce před svou smrtí v rodném domě, který odkázal s velkou částí loděnice Lannově nadaci pro budějovické sirotky obou národností, zřídil 1905 u příležitosti 100. jubilea narození otce malé muzeum. O skutečné ztrátě podstatné vazby rodu k Českým Budějovicím lze hovořit, až když v roce 1915 prodal Adalbert Lanna nejmladší areál pily v Litvínovicích, v místě dnešního Stecherova mlýna.
Obchodní společníci a partneři
Akciové soustřeďování kapitálu po revolučním roce 1848 umožnilo Lannům a jejich společníkům realizovat finančně náročné podnikatelstké projekty.
Franz Klein (1800–1855)
Vůdčí osobnost první generace podnikatelské rodiny Kleinů. V roce 1825 se oženil v Brně s Františkou Hildebrandtovou. V roce 1844 zakoupil od hraběte Mitrovského panství Loučná nad Desnou, odkud rodina Kleinů pocházela. V Brně na hlavním náměstí postavil v téže době palác, kam přesídlil. Po smrti bratrů Josefa a Engelberta zdědil značné jmění, o které se rozdělil s mladšími bratry. Zemřel při inspekci trati z Bohumína do Osvětimi.
Průmyslník, podnikatel a zakladatel firmy bratři Kleinové, ve které byl klíčovou osobností
Jan Schebek (1813–1889)
Vystudoval reálku v Plzni a pražskou polytechniku. Zprvu byl ředitelem cukrovaru v Zájezdě, po návratu do Prahy vstoupil do služeb bratří Kleinů. Při stavbě České západní dráhy vytvořil stavební firmu s A. Lannou. Stal se společníkem firmy, podílel se na výstavbě České severní dráhy, Dráhy císaře Františka Josefa, Plzeňsko-březenské a Ústecko-teplické dráhy. Vlastnil několik velkostatků a nemovitostí v Praze, např. Schebkův palác v ulici Politických vězňů na Novém Městě Pražském. Žil s rodinou na zámku v Tvoršovicích, pohřben byl ve společné hrobce s rodinou Lanna na Olšanských hřbitovech v Praze.
Železniční stavitel, podnikatel a společník firmy Lanna a Schebek
Moritz Gröbe (1828–1891)
Byl zaměstnancem firmy A. Lanny už v době jejího působení v Českých Budějovicích. Po přesídlení firmy do Prahy se nejprve stal prokuristou a v roce 1869 společníkem A. Lanny mladšího, následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Působením ve firmě získal Gröbe velký majetek, díky kterému mohl uskutečnit velkolepý záměr výstavby neorenesanční vily na Královských Vinohradech u Prahy. V roce 1881 po mrtvici ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo.
Podnikatel, stavebník, společník firmy Lanna a budovatel "Grébovky"
František Josef Klavík (1798–1878)
Podnikatel, v letech 1850–1865 starosta Českých Budějovic. Podílel se s A. Lannou na vzniku Obchodní a živnostenské komory 1850 a českobudějovické Městské spořitelny v roce 1854. Mezi léty 1861–1867 působil jako poslanec Českého zemského sněmu. Po odchodu z politického života ho postihl hospodářský úpadek, za nímž stály nadměrné investice do velkostatku Kamenná Lhota, železáren v Adolfově i neproduktivní výdaje spojené s veřejnou činností.
Národnostně nevyhraněný politik českého původu a bývalý starosta Český Budějovic
Hynek (Ignatz) Zátka (1808–1886)
Český podnikatel a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátků. Byl nejdříve zaměstnán jako kancelista budějovického důchodního úřadu. Od roku 1840 podnikal se sádrou a solí, s moukou a moučnými výrobky. Od roku 1861 zasedal v obecním zastupitelstvu a městské radě, byl považován za předáka české strany. Od roku 1861 působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady za staročeskou stranu. V srpnu 1868 se stal signatářem státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a vytrvale hájila české státní právo.
Česko Budějovický podnikatel, politik a otec Augusta Zátky
Carl Hardmuth (1804–1881)
Po vystudování vídeňské polytechniky stal rakousko-českým podnikatelem. Po svém otci Josephovi (1758-1816) zdědil s bratrem vídeňskou továrnu na tužky, založenou 1790. Od roku 1828 podnik řídil sám. Vzhledem k blízkosti zdrojů surovin a dopravnímu spojení přenesl 1848 výrobu do nové českobudějovické továrny na tužky a kameninu firmy Koh-i-noor Hardtmuth. V témže roce zde získal domovské právo. V 60. letech 19. století byl předsedou obchodní a živnostenské komory a poslancem Českého zemského sněmu za ústavověrnou stranu.
Vídeňský podnikatel, který přivedl firmu Hardmuth do Českých Budějovic
František hrabě Thun-Hohenstein (1809–1870)
Byl nadšeným podporovatelem umění. Stal se spoluzakladatelem Krasoumné jednoty a prezidentem Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, propagátorem myšlenky založení Jednoty pro dostavbu pražské katedrály svatého Víta. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen jako poslanec do Českého zemského sněmu.
Rakouský a český šlechtic, politik, podporovatel umění
Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799–1888)
Byl příslušníkem hlubocké primogenitury a 12. vévodou krumlovským. Významně se zasloužil o modernizaci hospodářství a průmyslu v jižních Čechách. Na schwarzenberském dominiu zavedl v 50. letech 19. století revoluční reformy v lesnictví, zemědělství a rybníkářství. Byl obdivovatelem anglické kultury. V duchu anglikánské gotiky přestavěl také hlubocký zámek. Byl zakladatelem a spoluvlastníkem Společnosti dráhy císaře Františka Josefa I. z Vídně přes České Budějovice do Plzně a Chebu a z Gmündu přes Třeboň a Tábor do Prahy, kterou vystavěla firma V. Lanna a J. Schebek. S rodinou A. Lanny jej pojilo i osobní přátelství.
Šlechtic, podnikatel, vizionář a výrazný inovátor Schwarzenberského panství
Hermann Dietrich Lindheim (1790–1860)
Rakouský podnikatel pocházející ze Slezska. Byl obchodníkem a velkoprůmyslníkem, podnikal v textilním a chemickém průmyslu, hornictví a železničním stavitelství. Jeho podnikatelské aktivity zasahovaly do Slezska (Ostravsko), Čech (Kladensko) a do Vídně. Byl zakládajícím členem konsorcia pro stavbu České západní dráhy. Koncese na stavbu dráhy z Prahy do Plzně a k bavorské hranici získalo 8. září 1859 konsorcium bratří Kleinů, V. Lanny, H. D. Lindheima, F. Richtera a Pražské železářské společnosti.
Německý obchodník, podnikatel, velkoprůmyslník a průkopník v mnoha odvětvích
Kalendárium dějin
1829
Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...
Encyklopedie České Budějovice
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 56 cm
Průtok: 61.7 m³/s
Teplota: 8.9 °C
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 56 cm
Průtok: 61.7 m³/s
Teplota: 8.9 °C
