Kladno a Vojtěšská huť

S rozvojem parních strojů a železářské výroby stoupala na významu těžba černého uhlí. V době, kdy A. Lanna své podnikání zaměřil na Kladensko, byla už v okolí města Kladna otevřena řada významných dolů a podrobným geologickým průzkumem zaručena i dlouhodobá perspektiva těžby. Vycházel z doporučení předního mineraloga a zkušeného geognostika Františka Xavera Maxmiliána Zippe (1791–1863), který vědecky ustanovil uhelný útvar v Kladně a jiných míst a usnadnil jejich průzkum a otvírku. Jámy společností, ve kterých Lanna postupně působil, byly vedeny do hloubky 300 m.

Na budování základů těžkého průmyslu se A. Lanna podílel s řadou významných korporací a osobností. Do uhelného obchodu vstoupil s vkladem 690 000 zlatých. V roce 1847 se spojil s důlním podnikatelem, majitelem ostrova Žofín a Pražských mlýnů v Praze, Václavem Novotným. Z původního těžířstva černého uhlí v okolí Vrapic a Cvrčovic nedaleko Kladna tak vznikla společnost Pražské uhelné doly u Kladna, která začala hloubit důl Václav (1847–1849) a důl Layer (1847–1857) v Kladně. V roce 1848 se ke společnosti A. Lanny a V. Novotného připojili bratři Kleinové, kteří vlastnili důlní díla téměř ve všech revírech v Čechách a na Moravě. Společně založili novou korporaci Kladenské kamenouhelné těžařstvo, která ještě v témže roce otevřela důl František v Kladně a v únoru 1850 podala žádost o udělení koncese na stavbu železáren na pozemcích kladenského panství benediktinského kláštera v Břevnově, budoucí Vojtěšské huti (Adalbertshütte) v Kladně. K významným osobnostem horního podnikání patřil od počátku havíř a důlní odborník Jan Váňa. V roce 1846 ověřil v jámě Kateřina Josefa pokračování uhelné sloje pod městem Kladnem a stal se prvním horním ředitelem Kladenského kamenouhelného těžařstva, později i Pražské železářské společnosti.

Bohaté naleziště černého uhlí na kladensku bylo klíčové pro vznik první vysoké pece na koks v Čechách

Po objevení ložisek železné rudy v blízkosti Nučic u Prahy A. Lanna 1851 odjel na pracovní a studijní cestu do Anglie, kde kromě světové výstavy navštívil především hutní a uhelné podniky v okolí Manchesteru a posléze také na kontinentě v Belgii a na Rýně. V květnu 1851 se od Kladenského kamenouhelného těžařstva za účasti bratří Kleinů a A. Lanny oddělila nová společnost s původním názvem Kladenské železářské těžařstvo a v dubnu 1854 zahájila stavbu Vojtěšské huti v Kladně, pojmenované podle Adalberta (Vojtěcha) Lanny. První dvě vysoké pece na koks v Čechách tzv. belgického typu zde byly postaveny roce 1854. První úspěšný odpich surového železa byl proveden v květnu 1855. Huť byla zásobována vlastními uhelnými doly Pražské železářské společnosti, která je v oblasti označovala římskými číslicemi. Kladenské černé uhlí karbonského stáří bylo využíváno jako energetické pro svoji vysokou popelnatost a nízkou spékavost.

Pražská železářská společnost

Vzhledem k potřebě dalších investic do nově budované huti se 1857 spojili Kladenské kamenouhelné těžařstvo, Kladenské železářské těžařstvo (bratři Kleinové a A. Lanna), majitel vrapických dolů a zakladatel českého řepného cukrovarnictví Florentin Robert a slezský podnikatel, vlastník dolů a železáren ve Vlkýši u Písku Hermann Dietrich Lindheim. Založili Pražskou železářskou průmyslovou společnost s celkovým jměním devět milionů zlatých, což byl v této době obrovský kapitál. Vídeňský Creditanstalt poskytl nové společnosti úvěr ve výši 3,5 milionu zlatých. Vojtěšská huť v Kladně se mezi lety 1854–1868 stala hutním závodem s uzavřeným výrobním cyklem. Zahrnovala technologie na úpravu a zpracování rud, úpravu uhlí a výrobu koksu, výrobu surového železa, slévání litiny, zkujňování železa v ocelárně, zpracování oceli. Hlavní část produkce tvořily železniční kolejnice.

Po druhé světové válce byla Vojtěšská huť sloučena s hutí Poldi a obě se staly součástí národního podniku Spojené ocelárny

Kladno, původní poddanské městečko břevnovských benediktinů, se díky rozvoji těžby černého uhlí a železářské výroby rozrostlo na největší město ve středních Čechách, které má dnes přes 68 tisíc obyvatel. V době podnikání A. Lanny zde v roce 1850 žilo celkem 2 957 obyvatel a v roce 1869 dokonce 16 421. Vybudováním nových průmyslových podniků Lanna vytvořil velké množství pracovních příležitostí, které na Kladensko přilákalo velké množství nových obyvatel. Pocházeli z různých sociálních a profesních skupin a také z různých oblastí Čech. Vysokopecní výroba byla v Kladně zastavena až v roce 1975, tzn. plných 120 let od prvního úspěšného odpichu surového železa.