Areál nádraží je skvělým historickým dokladem vývoje železničního stavitelství.

První pražská železnice byla zprovozněna v letech 1828–1830. Jednalo se o koněspřežnou železnici vedoucí z Prahy do Kladna a o 2 roky později až do Lán. V rámci dráhy bylo v roce 1831 postaveno první pražské nádraží Bruska poblíž barokního opevnění u Písecké brány. V roce 1853 převzala koněspřežní železnici společnost Buštěhradské dráhy, která jí přestavěla 1863–1869 na parostrojní. Výpravní budova nádraží byla v roce 1863 přestavěna na jednopatrovou s čekárnami. V letech 1871–1873 byla realizována rozsáhlá rekonstrukce nádraží včetně stavby nové reprezentativní budovy nádraží. Budova v pozdně klasicistním slohu, vycházející z typové architektury budov Buštěhradského dráhy, byla postavena v roce 1872 podle projektů J. Chvály a S. Hellera.

Aktuální podoba nádraží pochází z roku 1927, kdy byla rovněž zřízena čekárna pro prezidenta republiky. Honosný prezidentský salónek v přízemí západního pavilónu zpříjemňoval prezidentovi čas při čekání na vlak do Lánského zámku. V roce 1999 byla výpravní budova, budova nádraží Brusky a drážní vodojem zapsány na seznam kulturních památek. Celková rekonstrukce budovy nádraží Dejvice proběhla v roce 2008. V budoucnu by mělo dojít k dalším úpravám v rámci stavby rychlodráhy Praha – letiště – Kladno, kdy je plánovaný přesun železniční stanice pod zem blíž k přestupnímu uzlu stanice Hradčanská. Areál nádraží je skvělým historickým dokladem vývoje železničního stavitelství.

Bližší informace o železničním podnikání firmy Lanna naleznete ZDE

Severní pohled na výpravní budovu Praha-Dejvice z roku 1927. Foto NEBE 2022.
Vstup do výpravní budovy z Bachmačského náměstí. Foto NEBE 2022.
Nástupní veranda dejvického nádraží s ozdobnými litinovými sloupy. Foto NEBE 2022.
První pražské nádraží Bruska z roku 1831, které sloužilo jako koncové nádraží koněspřežné železnice vedoucí z Lán. Foto NEBE 2022.
nahoru