22.6.2018 - 30.9.2018

Galerie NA SOUTOKU

Open-air výstava

Stopa napříč krajinou přes hranice sousedních zemí zanechaná českobudějovickou rodinou Lanna je ohromující. Při pozornějším pohledu se vynořuje velké a nadčasové dílo novodobých evropských podnikatelů a průmyslníků, narozených v českobudějovickém domku ve Čtyřech Dvorech za Dlouhým mostem, dodnes stojícím v areálu nejstarší dochované loděnice v Čechách. Z rodu vltavských loďmistrů s kořeny u rakouského Traunsee se reprezentanty nových časů stali vltavský admirál Adalbert (Vojtěch) Lanna (1805 – 1866) a jeho syn Adalbert svobodný pán Lanna (1836 – 1909). Oběma se za jejich přínos rozvoji hospodářství a sídelních měst, podporu zaměstnanců a talentovaných osobností dostalo společenského uznání a významných ocenění.

Cílem mezinárodního projektu „Lanna: evropské kulturní cesty“ je revitalizovat a zviditelnit v otevřeném prostoru krajinné a technické monumenty, které často nadále slouží původnímu účelu a přitom neokázale kultivují své okolí. Příkladem budiž Prokopským údolím křehce se vinoucí „horská“ dráha Pražského Semmeringu, ale i odstrčený českobudějovický strážní domek koněspřežní dráhy, první na evropském kontinentě. Současně životní příběh budovatelů cest průmyslové revoluce z rodu Lanna zrcadlí a je nedílně spojený se sociálním a kulturním rozvojem sídel a společnosti v Čechách, která v 19. století vzájemně mluvila bez překážek česky a německy, a i přes postupně vyhrocené nacionální boje prožila svojí Belle Époque. Adalbert Lanna starší a mladší se jako investoři a stavitelé podíleli na nejvýznamnějších projektech průmyslové revoluce v Čechách; plavení dřeva, převzetí obchodu solí, provoz koněspřežné dráhy z Lince a později z Gmundenu do Českých Budějovic, stavba stovek lodí, splavnění řek Vltavy, Lužnice, Blanice, Otavy a Labe, vyhotovení řetězového mostu císaře Františka I. – po Karlově mostu druhého přes Vltavu v Praze, dalšího mostu v Podolsku – Stádleckého mostu, výstavba páteřní železniční sítě v Čechách, stavba nejdelšího železničního viaduktu v Evropě pod vedením Aloise Negrelliho a prvního nádraží parostrojní železnice v Praze – dnešního Masarykova nádraží, těžba uhlí a založení hutí na Kladně, pojmenovaných po zakladateli Vojtěšská huť, vybudování pražských náplavek, výstavba a úprava karlínského, holešovického a libeňského přístavu či plavebních komor na Labi, podpora říční paroplavby do Drážďan a další aktivity, spojené s mnoha známými osobnostmi z řad šlechty, podnikatelů, vynálezců a dobrodruhů. Adalbert Lanna mladší se stal jedním z největších sběratelů umění v 19. a na počátku 20. století a spoluzakladatelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.