Jediná dochovaná malá staniční budova Severní státní dráhy v Praze od architekta Antona Jünglinga.

Umístění druhého nejstaršího pražského nádraží museli projektanti dráhy 1846-1847 řešit se správou Královské obory, vzhledem k blízké poloze Místodržitelského letohrádku, kde byla obava ze strany panovníka ohledně hluku z nádraží. Zároveň císař Ferdinand počítal s možností využívat nádraží, vzhledem k blízké poloze zámečku. Po rozhodnutí o definitivním umístění nádraží, navrhnul architekt Anton Jüngling skromnou jednopatrovou výpravní budovu v empírovém stylu s nízkou stanovou střechou, která byla postavena 1850. Nádraží bylo postaveno společností Severní státní dráhy na trase Praha-Děčín (Podmokly).

V roce 1877 byla budova zvětšena Společností státní dráhy o přízemní přístavbu, dále byla 1897 zřízena po celé délce budovy nástupištní veranda, která byla 1899 přestavěna z dřevěné na zděnou. V této podobě se budova dochovala do dnes. Ze stanice vyházely vlečky do papírny v Císařském mlýně a do pražské sladovny v Podbabě. V roce 2014 byl na nádraží po 164 letech ukončený provoz. Budova nádraží jako jediná v Praze dochovává typ malé staniční budovy na trati Severní státní dráhy. V roce 2017 odkoupila nádraží městská část Prahy 6, která chystá kompletní rekonstrukci, na kterou byla vyhlášena anketa. Bývalé nádraží by měl oživit vítězný projekt Stanice 6 od autorů R. Preisler, M. Kontra a M. Krb.

Bližší informace o železničním podnikání firmy Lanna naleznete ZDE

Odstavené nádraží, na kterém byl po 164 letech ukončen provoz. Foto NEBE.
Nástupní veranda bývalého nádraží. Foto NEBE.
Pohled na bývalou nádražní restauraci z ulice Goetheho. Foto NEBE.
Symbolický ukazatel směru jízdy, který poukazuje na využívání nádraží do roku 2014. Foto NEBE.
Výlety se zastoupením tohoto místa
nahoru